Úschovna (depot)

Cenné papíry jsou fyzicky uloženy v úschovně (depotu) u nějaké banky. To chrání majitele cenných papírů před ztrátou a usnadňuje spravování papírů, protože banka realizuje výplaty dividend apod. bez zlvláštního pověření. Banka má povinnost vést pro kontrolu dvě úschovné knihy: osobní, tříděnou podle majitelů depotů, a věcnou, která je řazena podle druhu cenných papírů. Na konci roku nebo na přání banka informuje vlastníka depotu o jeho stavu depotu. Depotní banka většinou pověřuje sběrnou banku cenných papírů uschováním cenných papírů.

Podle druhu uschování se rozlišuje mezi otevřenými a uzavřenými depoty, jakož i mezi sběrnými a svazkovými depoty.

U otevřeného depotu se cenné papíry nebo cenné předměty volně předávají bance; banka zná obsah depotu. U uzavřeného depotu, např. u bezpečnostní schránky, ví o obsahu jen majitel depotu.

Ve sběrném depotu, respektive ve sběrné úschovně se deponují cenné papíry stejného druhu a typu od různých vkladatelů. Vlastnictví určitého cenného papírů zaniká. Vkladatel se stává spoluvlastníkem celkového depotu podle svého podílu a má právo na vydání stejně hodnotných cenných papírů. Ve svazkovém depotu se uchovávají cenné papíry podle vlastníků odděleně. Jméno vlastníka je zaznamenáno na papírovém pásku (nebo něčem podobném), který obepíná cenné papíry. Vkladatel zůstává vlastníkem svých cenných papírů a dostává je v originále zpět.

Ustanovení k úschově jsou upravena v zákonu o depotu.

Související štítky

cenný papír, kapitálový trh

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.