Odběrné právo

Právo na odběr je vyhrazeno akcionářům zpravidla při zvýšení kapitálu proti vkladům, při zvýšení kapitálu z prostředků společnosti, při emisi převoditelných, opčních a ziskových dluhopisů nebo při emisi požitkových akcií. Počet mladých akcií, které náleží každému akcionářovi, vyplývá při tom z takzvaného odběrného vztahu- tj. vztahu starých akcií k mladým akciím, který početně vyplývá z rozsahu kapitálového navýšení a zpravidla je oznámeno předsednictvem.

Akcionář může v průběhu odběrné lhůty, která je rovněž oznámená předsednictvem (alespoň dva týdny), vykonat právo na odběr nebo ho prodat na burze. Hodnota odběrového práva se dá zjistit početně avšak podléhá po svém přijetí do obchodu na burze zákonům nabídky a poptávky.

První obchodní den odběrného práva se početní hodnota odběrného práva strhává s kurzu starých akcií. Pro akcionáře z toho vyplývá přeskupení majetku, ale nikoli jeho změna.

V rámci deregulace akciového práva byla pro takzvanou "malou akciovou společnost" vytvořena možnost vyloučení odběrného práva: odběrné právo u kapitálových navýšení je v tomto případě vyloučeno, nepřekročí-li zvýšení kapitálu deset procent kapitálu základního kapitálu nebo není-li emisní cena mladých akcií výrazně nižší než cena starých akcií. Tak je zajištěno, že starý akcionář alespoň přibližně udrží svůj podíl na základním kapitálu společnosti i po zvýšení kapitálu; zředění kapitálu je tedy prakticky vyloučené.